Finsko není známé jenom jako země tisíců jezer, nebo země, kde se vypije nejvíc kávy. Finsko se pyšní ještě jedním prvenstvím a tím je nejvyšší počet metalových kapel v přepočtu na osobu. Takže když to zjednoduším, polovina Finů hraje v heavy metalových kapelách a ta druhá půlka jsou metalový fanoušci, kteří první půlku podporují. Potom je nad slunce jasné, že produkce metalových kapel z této velmoci je na víc jak standartní výši, příkladem jsou i SATANˈS FALL debutující albem „Final Day“. Parta pěti muzikantů (Mikka, Lassi, Tomi, Joni, Ville) oprášila nábojnicové pásy, křiváky a v neposlední řadě partitury speed metalových velikánů a připravili svou porci metalové muziky, vycházející z let osmdesátých, kdy haly plnili HELLOWEEN, GAMMA RAY a jim podobní. SATAN´S FALL dokonale vystihli onu dobu a na všech osmi skladbách představují svou kompoziční a hráčskou zručnost. Při poslechu „Forever Blind“ nebo „Madness“ či „Juggernaut“ na mě vzpomínané „dýně“ doslova dýchají (možná je to i zpěvem Mikka Kokko – nežene to do extrému, ale zpívá naprosto přirozeně a nenuceně). „Final Day“ srší energií, doslova pulzuje old school metalovými vibracemi a kytarovými riffy, v patřičně svižném speed metalovém tempu. Tato nahrávka má přesně to, co by měla mít a co se od tohoto hudebního stylu očekává, není to žádný laciný plagiát a navíc je to velký příslib do budoucna.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 3,9/5
