Poláci Defense Records rozšířili svůj ediční plán o další nahrávku a tou je reedice prvního alba domácích ISCARIOTA. V minulém čísle jsem hodnotil novinku a tentokráte dostávám nahrávku z opačného časového spektra. V době svého vzniku (1995) vyšla pouze jako kazetové LP u Baron Record (pod jeho křídly vyšla řada kapel VADER, TENEBRIS, QUO VADIS, CHRIST AGONY…) a protože se jedná o velmi povedenou nahrávku bylo pouze otázkou času, kdy se objeví znovu. Paradoxem je, že ISCARIOTA 2020 „Legenda“ se s touto prvotinou nemůže vůbec rovnat, je to naprosto jiná kapela. „Cosmic Paraddox“ je ta pravověrná death/thrashová deska, kde se kluci neutápí v přehnaných rychlostních zkouškách, ale sází na hutnou atmosféru středního tempa, poměrně vyzrálou muziku (jednotlivé skladby přesahují hodně pět minut), která místy trošičku zavání odkazem starých DEATH. Ano chyby na kráse najdete i tady, ale berte v potaz, že se píše rok 1995 a jde o debut vycházející po prvním demu „Glodgad“ (to je přidáno jako bonus – takže máte vše pěkně pospolu). Opravdu, hned po první skladbě „Shadow Zone“ jsem věděl, že to je to pravé ořechové, sice trochu zaprášené, pavučinou opletené, ale pravé a poctivé. Další věci „The Last (Lords) Supper“; „Cosmix Paradox“ nebo hutnější, rozvláčnější „Protector“, který po čase sklouzne do pořádné sekanice, mě v tom jen utvrdili. Demo „Glodgad“ (93) už byla jen taková třešnička na dortu, neotesaný tentokráte spíše thrash/death s odkazem na chytlavé melodie, strašidelnou atmosféru a poměrně progresivní postupy „Ostatnia wieczerza“ (možná jistá paralela s PESTILENCE). Už tenkrát se nebáli vystřihnou osmiminutový kousek „Nieustajaca wojna“ a to doslova bez ztráty kytičky. Ne vše, co Defense vydávají, padá na úrodnou půdu, ale za toto znovu vydání zaslouží palec na horu a na straně druhé povzdech, škoda, že ISCARIOTA nezůstala ISCARIOTA.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4,2/5
