Více jak patnáct let jsou DAWN OF DESTIY nedílnou součástí evropské symfo metalové scény. Přestože neokupují stejné pozice jako stylové ikony WITHIN TEMPTATION nebo NIGHTWISH s každou svou nahrávkou posunují svou kreativní a kvalitativní laťku výš a výš. Novinka „Of Silence“ není výjimkou, toto album, jehož vydání se datuje k 24. červnu, je nadupáno silnými epickými melodiemi a skvělými zpěvnými refrény. DAWN OF DESTINY kombinuje symfonický metal s power metalem, tato kombinace není ničím ojedinělým, ale tato parta na to jde trochu jinak. Nesnaží se za každou cenu ohromit bombastickými aranžemi, drží se spíše té strožejší metalovější cesty („Not the Way it Is“, protože ta prvoplánovaná okázalost vždy nemusí být to pravé (to se týká titulní „Silence“, za mě nejslabší kousek). Stejně jako na předešlých albech využili služeb hostujících muzikantů, ať už to byl Jon Oliva, Zak Stevens (oba SAVATAGE) nebo Björ Speed Strid (SOILWORK) na novince vypomohl hlasem Chris Harms (LORD OF THE LOST) a „Childhood“ se stává jedním z taháků alba, je zde cítit i silný vliv Chrisovi domovské kapely, vynikající zdvojené vokály a nádech gotiky. „Of Silence“ rozjíždí jemnou melodií „We are your Voice“, zde vypomáhají na violu Laura Wessel a na cello Gerd Fisher. Zprvu nenápadná skladba, která postupně rozkvétá do výrazných melodií, kterými poletují dva vokály a to Jeanette Scherff a Jens Faber, příjemné, temně laděné bez zbytečných afektovaných výlevů, prostě silné hlasy. Hned na úvod skladba, která musí chytit za srdce! Následující „Judas in Me“ je podobného rázu, tentokráte více rezonují syrovější kytary a Jeanette s Jensem také přitlačí na pilu. „Say my Name“ se opírá o zatím nejvýraznější o symfonické prvky (Dirk Rackiewitcz), ale nezabředá do zbytečné sladkosti a lepivosti, krásně odsýpá a Philipp Bock to žene svými bicími kupředu. „White Mystery“ koketuje se středověkem, jednodušší uvolněnější skladba, ale svou krásu a nápaditost nepostrádá. Pokud se říká, že basa tvrdí muziku tak to zde podtrhuje Jens Faber a jeho probublávající instrument „Burning Heart“. A to už se blížíme do finále s volnější „Run“ (nenápadné linky piana v pozadí); „The Curse“ (dvojboj violin a cello, nezachrání poměrný stereotyp); „Inner Voice“ (návrat k tomu co kapela umí nejlépe, syrovější a chytlavý kousek)a „This is our Legacy“ (klavírní předehra, praskavý zvuk jako z přehrávané desky, zlom a kytarový zápřah , klasika). DAWN OF DESTINY na léto nachystali opravdu skvělý materiál, odmyslím li si z této třinácti skladbové porce dva, maximálně tři skladby, tak novinka nemá chybu.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4,6/5
