Recenzie

KERRIGAN – Bloodmoon

Německo | heavy metal | High Roller Records | 41:16

Pozor: Pozor! Na vědomost se dává, že s příchodem KERRIGAN tady máme něco výjimečného, něco co by si neměl nechat ujít žádný fanoušek heavy metalu a to už jakékoliv odnože. KERRIGAN totiž i přes své poměrné mládí patří mezi nejslibnější a zároveň nejoblíbenější německou kapelu, hrající tradiční heavy metal. KERRIGAN jsou vlastně duo a to Bruno Schotten (kytara, basa) a Jonas Weber (kytara, zpěv), na debutu jim bicí party nahrál Jonathan Döring, coby session drummer. Ale pojďme k věci, debut „Bloodmoon“ čítá osm skladeb středního tempa, které vytrvale tepají na strunu zlatého věku NWOBHM ovšem se svěžím zvukem a odrazem dnešní doby. Vše odstartuje úvodní „Eternal Fire“ (klipovka), která neztrácí čas a plnou silou se opře do kytarových partů, výrazných melodií, zpěvného refrénu, aby si posluchače pěkně zaháčkovala. Vše je doplněno nádherným čistým vokálem. Jestliže jste odolali úvodnímu songu, tak „Bloodmoon“ si vás podmaní. Trošku ubere z rychlosti, ale heavy metalovou ostrost si zachová, má vkusně vrstvené kytary, kouzelné riffy a chytlavý refrén, který jen tak nepřejdete „Bloodmoooooooon“ vám bude dlouho rezonovat v uších. „Against The Westwinds“ je pomalejší skladba, které se stopáží blíží sedmi minutám, ale nebojte se, nic se tady nevleče, vše má příběh a spád. Další „Forces Of Night“ na to jde zcela z jiného soudku, ta vás doslova vystřelí, je to čistý heavy útok přecházející do speed metalové zuřivosti, dokonalý kontrast s předchozí skladbou. Skvělé tempo, skvělé riffy, skvělý zpěv, tři minuty a je vymalováno. „Hold The Banner“ metalový intenzivní opus určený pro headbang. Chytlavé sloky, silný refrén, skvělý hlas upřednostňují tuto píseň, co by koncertní tahák. „Child of Sin“ (další topovka) začíná v klasickém NWOBHM s chytlavými melodiemi a tahajícím riffováním. Skladba je nahraná tak, aby prim táhly vokály. Předposlední skladbou je „Pull The Trigge“ a od ostatních věcí se odlišuje daleko tvrdším a hlubším zvukem, rovněž zpěv je hozen do tlumenější roviny, žádné extra výšky, prostě jen naléhavý výraz. Je to jiné, ale má to něco do sebe. Závěr alba obstará další sedmiminutová „Mesmerizer“, která šlape dokonale, přestože brousí od speed metalu až ke starému heavy bušení, je to skladba plná zvratů a odboček, měnících se riffů a sól. Tato nahrávka je osvěžující metalové dílo, oslavující vše co metal dělá metalem (headbangové riffy, dynamické vokály) a to vše nahrané tak, aby vynikla čistota nástrojů. Doposud jsem znal jen „Modrý měsíc“ (Šmoulové), ale tento „Krvavý měsíc“ je daleko lepší.

MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 5/5

Related Articles

Back to top button