Když zmíním Španělsko v kombinaci s thrash metalem, tak spoustě vás okamžitě naskočí CRISIX, kteří v poslední době řádí na hudební scéně a jejich desky jako „Full HD“ nebo novinka „Still Rising… Never Rest“ ukazují jejich sílu a dominanci. Ale Pozor! Nesmíme zapomínat ani na služebně starší a neméně dobré ANGELUS APATRIDA, kteří nám teď naservírovali novinku „Aftermath“ (osmá v pořadí), která hrdě zvedá hozenou rukavici mladších. ANGELUS APATRIDA nahrála velmi solidní thrash metalové album, deset skladeb moderního thrashe, který hlásí návrat k agresivitě a hymnickým refrénům. Přesvědčíte se o tom hned při úvodní „Scavenger“, která nejen, že představuje skvělé zvraty, změny tempa, dynamické přechody, ale zároveň háčkuje melodickým refrénem. Následující „Cold“ je dokonale vytříbený thrashový kus s nádechem death metalové kolosálnosti, zpěv ala SLAYER a výrazná melodie, stoupající a gradující s tímto stupňujícím se tempem. Intenzivní a naléhavé, stoprocentní koncertní tahák. „Snob“ vypalovačka, mix, lépe řečeno stylový hybrid hardcore a thrash metalu, podepřený vokálem hostujícího Jamay Jasta (HATEBREED) a umocněný urputnými crossoverovými riffy. To není jediný host na tomto albu, dalším je frontman QUEENSRYCHE Todd La Torre, který propůjčil svůj vytříbený vokál „baladě“ „To Whom It May Concern“, tento devítiminutový opus nese znaky staré školy, ve které se mele jak OZZY tak MACHINE HEAD, výsledek ale stojí za to. „What Kills Us All“ zase kombinuje moderní pojetí thrashe se zpěvem rapové hvězdy Zaragozy Sho Hai (z tohoto kousku jsem si ale na zadek nesedl), to „Rats“, to je úplně o něčem jiném, nezkrotný, neurvalý thrashcore s přímým tahem na bránu. V podobném duchu se nese i „Gernika“ a „I Am Hatred“. „Aftemath“ je povedené album, kterým kapela udělala krok vpřed a přitom pořád zachovává seriózní thrash metalové skladby a postupy.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4,8/5
