GRABUNHOLD / CIRCLE OF SHADOWS – Lamentationen

Prostřednictvím Iron Bonehead dostáváme možnost nahlédnout do podzemní říše black metalového undergroundu, zastoupeného poměrně neznámými kapelami jako jsou GRABUNHOLD z německého Dortmundu (ti mají na svém kontě i debutní album „Heldentod“ (2021) a Rakušanů CIRCLE OF SHADOWS, kteří jsou výrazně služebně starší, ale doposud se nijak výrazněji neprosadili (na kontě mají dvě dema, jedno EP a dvě splitka). Stranu A okupují GRABUNHOLD se svými třemi kousky, ve kterých nám představí tajemný Tolkienův svět. První skladbou „Caras Galadhon“ nás zavedou do mystického sídla elfů, kam dorazilo společenstvo prstenu po ztrátě Gandalfa v temné Morii. Z počátku tato skladba působí syrově a děsivě, ale postupně se rozvine do svižné black metalové skladby, kterou prostupují poměrně melodické a skočné refrény a zpěvy s nádechem středověku. Další, „Der Zom der zwei türne“ (Hněv dvou věží) pokračuje v lajně „středověkého back metalu“, doslova vás hrne a tlačí vpřed, kytary jsou naprosto destrukční a s kanonádou bicích nenechají kámen na kameni. Poslední, třetí skladbou je „Labewohl“ (Rozloučení) a sní, přichází trocha uvolnění, zurčení vody, akustická kytara, čistý zpěv s celkem emočním zabarvením (evokuje to Pipinům žalozpěv u Denethera správce Gondoru). Stranu B okupují již zmiňovaní CIRCLE OF SHADOWS a do své produkce se opřou již v úvodní „Dragluin“ (vlkodlak, kterého choval Morgoth) a muzika by se dala charakterizovat jako popis oné stvůry – strašliví, prastará a zlá, plná elánu a pravého uvřískaného black metalového zpěvu. Druhou skladbou „Tol in Graurhoth –  Mein Fluch ist schwarzer Segen“ (Moje prokletí je černé požehnání) nás zavede do bývalé strážní věže, kde onen vlkodlak bydlel se svým pánem Sauronem a to znamená, že tady „Kruh Stínů“ pokračuje ve své divoké krasojízdě. Pekelné tempo sem tam proloží nějakým mocným riffem, který se do vás zařízne jako ringwraitths (meč Nazgúlů). Na úplný závěr čeká „Nine Ghosts“, která uzavírá tuto procházku, hudebně nepřichází žádná změna, jen se trochu zvolní a celé je to takové zploštělé dalo by se říct až stereotypní.

MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 2,8/5