CAPILLA ARDIENTE – Where Gods Live and Men Die

Kapela CAPILLA ARDIENTE (Hořící kaple) vznikla v roce 2006 a doposud vydala dvě alba „Bravery, Truth And The Endless Darkness“ (2014) a „The Siege“ (2019), jejich zbrusu nové album vychází letos a stejně jako předchůdci u High Roller Records. Novinka „Where Gods Live and Men Die“ (Kde žijí bohové a lidé umírají) představuje čtyři skladby, jejichž délka dosahuje i přesahuje deseti minut. Není to náhodou (už minulá deska začala s tímto modelem), kapela tak dává prostor vyprávění svých příběhů, ve kterých pokračuje ve vyprávění z předchozích alb, tentokráte jde o poslední kapitolu, je to příběh odchodu, zabývající se osobní ztrátou, ranami z mládí, nemocemi a silou překonat vše silou vůle. CAPILLA ARDIENTE je kapela, která hraje velmi působivou doom metalovou muziku, kterou doplňuje výraznými prvky epiky a klasického heavy metalu. Když se pořádně zaposloucháte, uslyšíte odkaz CANDLEMASS, ovšem hraný ve svižnějším tempu, nebo agresivnější SOLITUDE AETERNUS. Té podobnosti hodně nahrává zpěv Felipe Plaza Kutzbach, který skvěle zapadá do kontextu nahrávky, není se co divit, protože své si odzpíval již s PROCESSION, nebo u znovu se zrodivších SCALD. Prostě kapela se posunula od tradičního doom metalu trochu jinam a vytvořila si tak svůj osobitý styl a zvuk. Jako první se rozezní „Envenomed“ dvanácti minutový otvírák, čistý rychlý, chytlavý, který se v druhé polovině (osmá minuta) změní ve stoprocentní doomovou jízdu. Oproti tomu má následující „The Hands of Fate Around My Neck“ nádech power metalu, hlavně kytarové sóla a vyhrávky, po té se celkový sound výrazně zhutní, čeká na vás poměrně temná drticí pasáž zakončená agresivním zlomem heavy metalové šlapající mašinerie svádějící k pořádnému protřepání „makovice“. „Now Here, Nowhere“ začíná zajímavým a netradičním bubnováním, mimo heavy melodických prvků tady lze postřehnout i melodický death metalový feeling a hlavně spoustu hlasových harmonií. Poslední kousek je „As I Lie On The Summit“ je nejkratší skladbou na albu, ale rozhodně jednou z nejlepších. Části, kde se zpěv rve přes melodickou kytaru, jsou jedny z nejpůsobivějších momentů na albu, potom vše potemní, výrazně zagresivní. Posledních pár minut je hodně ponurých, pomalých a těžkých. CAPILLA ARDIENTE vyslala dosti jasnou zprávu, že se s nimi musí počítat.

MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4,25/5