První skladba, první poslech a taková „perda“, že jsem se zastavil až o vchodové dveře! No nekecej! „Takovej nakopávací thrashík, no to mě po..r!“ A teď pozor, SUBLIND vznikli na přelomu roku 2005 a 2006 jako projekt čtyř teenagerů. Společně vydávají několik demáčů a v roce 2014 debutují albem „Thrashing Delirium“, potom konec a „šlus“. Ovšem zpěvák Luca Tommasi se postaral o reinkarnaci tohoto spolku, v roce 2017 se k němu připojil kytarista Marc Gieben působící v řadách death metalových AVERISVES a KRATON, po něm přišel bubeník Kevin Gricius (LEGACY OF ATLAS) o dva roky později přiskočil kytarista Ben Wilmes z thrashových DYSTOPIAN FEAR a jako poslední přišel basák Mehdi Addi. Tato parta společně nahrála nové EP „Metalmorphosis“, šesti skladbovou nálož poctivého a agresivního thrash metalu, o to ba ani tak nešlo, kdyby vše šest skladeb nebylo nahráno již na zmiňovaném debutu, jen v jiném pořadí. Takže SUBLIND oprášili pavučiny a nově nahráli „Thrash It“, „Revolution Execution“, „Metalmorphosis“, „Necromania“, „R.I.P.-Reign In Pain“ a „Thrashung Delirium“, jak to dopadlo? To vám napoví hned úvodní věta této recenze. Je zřejmé, že nahrávka zní jako aktualizovaný originál s moderním zvukem. Vše je agresivnější a rychlejší, škoda, že to není vidět, ale z kytarových hmatníků se jen kouří. Toto pojetí zachycuje onu energii a živočišnost s jakou se tato parta do starých skladeb opřela, nejen že přináší bezchybné hráčské výkony, ale navíc je představují v závratné rychlosti. Ryffy mají uspokojivou řezavost, nic nezní zastarale, zpěv je klasický štěkot, přitom nic neztrácí ze svého poselství, plus je mu rozumět. Tato parta vyslala jasné poselství, smrtelnou dávku nenávisti, která jen drtí a trhá vše okolo. Nepochybuji o tom, že si vás omotá kolem prstu jako mě. Jen se ptám, proč už nepřehráli celou desku, mohlo té slasti být o dalších dvacet minut víc.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4,95/5
