Jsem opravdu rád, když dostanu do rukou nahrávku, která mě v nějakém ohledu potěší, nebo překvapí. „Nemesis“ je přesně to pravé ořechové. Opět se potvrdilo mé přesvědčení, že finská metalová scéna patří k těm nejlepším. GLANDEFOLD je parta, jež tuto scénu okupuje již nějaký pátek a svou trochou do mlýna přispívá prostřednictvím své třetí nahrávky „Nemesis“. Už povedený obal přitahuje pozornost, i když ne zcela koresponduje s náplní alba. GLANDENFOLD se nebojí experimentovat a jako takoví jdou s kůží na trh. Jejich muzika, to je pestrá paleta chutí a nápadů. Je to jako rozbalit bonboniéru a s každým jedním kouskem objevovat nové chutě. Opravdu je to tak, GLADENFOLD jsou agresivní, chytlaví, okouzlující a hlavně kvalitní, mísí v sobě to nejlepší z heavy metalu, power metalu, ale úplně bez ostychu zabrousí do vod melodického death metalu, neštítí se ani black metalu a cizí jim nejsou ani symfonické pasáže nebo gotika. Je to neuvěřitelná hudební směs, je to jakoby se spojili WINTERSUN s NIGHTWISH, KAMELOT, BLIND GUARDIAN, SONATA ARCTICA a CHILDREN OF BODOM. Prostě GLADENFOLD není jen jednou z dalších „power metalových“ kapel. Sklady vstřebávají spoustu okolních podnětů, ale přitom si zachovávají vlastní tvář a identitu. Muzikanti jsou to excelentní a klobouk dolů před zpěvákem Eska Itälä, který úplně z partesu vystřihne nádherné čisté linky, aby jako mávnutím kouzelného proutku přeskočil do black/death metalového vrčení k jekotu, skřehotu ne nepodobnému Dani Filthovi (COF), viz úvodní „Carnival of the Hunter“. Album se nese převážně ve svižnějších polohách, ale najdeme zde i kvalitní epické („Stone of Storms“), téměř baladické kousky („Saraste“), ve kterých vedle hřímajících kytar zní i klavírní vyhrávky, je to zcela přirozené. „Nemesis“ je prostě bezvadně namíchané, zábavné album, které nastavilo laťku pořádně vysoko. Sáhněte po něm a dáte mě za pravdu, jedním poslechem se nenabažíte!
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4,9/5
