RICKY WARWICK – When Life Was Hard & Fast

Jméno Warwick jsem zaregistroval poprvé díky hudebnímu pořadu MTV Headbangers Ball (rádoby metalový pořad), jeho moderátorka se jmenovala Vanessa Warwik. Není to náhoda, tato pohledná blondýnka byla ženou Ricky Warwicka, který to tou dobou drhnul v řadách THE ALMIGHTY, ale to je už dobrých třicet let zpátky. V současné době se nám tento rocker představuje novinkou „When Life Was Hard & Fast“, což je páté sólové album. V jeho drážkách je zaznamenáno jedenáct poctivě rockových skladeb, na kterých se krom Rickyho podílelo několik hostů, jejichž samotná přítomnost už naznačuje jakousi laťku kvality. Takže kdo přiložil ruku k dílu? Asi největší podíl má Keith Nelson (BUCKCHERRY), který s Rickym napsal většinu materiálu, je to taková spřízněná rocková duše. Mezi další patří Andy Taylor (DURAN DURAN), Luke Morley (THUNDER), Joe Elliot (DEF LEPPARD), Dizzy Reed (GUNS N ROSES) a nesmím opomenout ani Rickyho dceru Pepper, která si s ním střihla povedený duet ve skladbě „Time Donˈt Seem To Matter“. Vidíte sami, že jména jsou to zvučná. Ale pojďme se věnovat muzice, zjednodušeně by se dalo napsat, že každý song je pořádně řízný hard rock, ale vždy nějak jiný. Úvodní kousek, svižný otvírák, titulní „Když byl život tvrdý a rychlý“, tady si pěvěckou linku střihne Joe Elliott, jedna z nejlepších sklade na albu. Takže hned úvodní skladba nasadila laťku poměrně vysoko. Následuje „You Donˈt Love Me“, kterou okořenil nádherným sólem Luke Moley, přímá a procítěná věc. „Iˈd Rather Be Hit“ je další ze svižných kousků, patřících k věcem s hitovým potenciálem (kytarové sólo Andy Taylor), svižná, melodická a skočná. „Gunslinger“ je cover, tuto píseň nahrál jistý Mink Deville už v roce 1977, tomu odpovídá i ten zemitý sound, koketující s punkem (zní to lépe než originál). „Never Corner A Rat“, nejtvrdší, nejúdernější kousek, pořádný nářez, „šupovka“. A následuje zmiňovaný duet Rickyho a Pepper, vlídný polo akustický song, silně emotivní, založen na čistých vokálech, na čistých a křehkých duetech. Jeden z vrcholů této nahrávky, vyvolává mrazení v zádech, úžasné. Utřete slzu, protože s „Fighting Heart“ jste zpátky v rockovém kotli, pod kterým se řádně zatápí. „Necítím se doma“ na klávesy asistuje Dizzy Reed, jednodušší kousek s vážným textem (výpověď o drogové závislosti). Blíží se závěr a sním poslední kousky „Still Alive“; „Clown Of Misery“ (taková téměř country podivnost) a „Youre My rock ˈnˈ roll“ (rock ˈnˈ roll jak se patří, oživení skomírajícího konce). Celkem vzato, upřímná, poctivá rocková nálož, poslech jsem si užil.

MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4/5