Prostřednictvím EP „Retribution“ vám představuji „mladou krev“ anglické tvrdě metalové scény, a to doslova, protože DRANZER je čtveřice kluků, kterým je něco málo kolem dvaceti let. Kapela vznikla v roce 2022 ještě pod názvem WICKED NAGE, ale od roku 2024 už hrnou pod hlavičkou DRANZER. Po několika singlech se letos představují šesti skladbovým EP „Retribution“, které se nese v thrash metalovém duchu. Když jsem si EP pustil poprvé, po tváři mě přeletěl takový letmý úsměv, zavzpomínal jsem na dobu, kdy jsem k tvrdé muzice přičichl a doma na pochybném dvojčeti přehrával nahrávky pochybných kvalit s ještě pochybnějším zvukem, ale byla to krása. DRANZER rozjíždějí EP skladbou „Rebirth“, což je jakési intro, které nic nenaznačí, protože je poměrně kostrbaté, ale další kousek „Beowulf“ (jedna ze singlovek) už odhaluje, čím že nás to DRANZEN chtějí potěšit. Je to taková jednoduchá, když napíšu thrash metalová, tak přeháním, metalová halekačka, která překvapí melodických až nakažlivým refrénem a v druhé polovině poměrně slušně zahraným sólem a melodickým riffováním ala 80-tky. „Sexual Dependency“, tak tady nám to na začátku trošku „zahapruje“, ale pokračujeme rádoby na thrash vlně (poměrně slušně zrychlují, melodika zachována, hráčsky slušně zahrané), následující „Guts“ (poslední singlovka), začíná podivným vybrnkáváním a potom se rozjíždí, jednoznačně nejthrashovější a nejtvrdší věc. Na závěr si kluci nechali nejdelší skladby a to šesti minutovou „God Complex“ a dokonce sedmi minutovou „Retribution“ (ten zpěv v úvodu – jedno velké „jejda“), což o to nápady tam jsou, ale potom to „zabijí“ zbytečně dlouhými sóly, kterými honí čas. Ale co kluci jsou mladí, teprve obrušují ostruhy, nebojí se vylézt ven a to je základem všeho. Chce to jen čas a možná se příště budeme divit.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 2,3/5
