SOWULO (Sowulo, Sowilu, Sowilo, Sol nebo Sigel jsou názvy run, které znamenají Slunce) je jedním z velmi tajemných a unikátních hudebních těles pohybujících se na samém okraji hudebního žánru. V tomto případě se jedná o tajemnou muziku – dark metal, který hojně využívá netradičních středověkých hudebních nástrojů (carnyx, lyra, nyckelharpa, irské bouzouky, keltská harfa, lesní rohy) a v kombinaci s moderními technologiemi a současnými nástroji vytváří úchvatnou zvukovou kakofonii, ve které má místo duchovní pojetí, melancholie, šamanismus s troškou drone a společně s hrdelním zpěvem vytvářejí ozvěny dávných věků se silným emocionálním podbarvením. Vše pospolu to místy zní jako šamanská zaříkadla a kouzla, s dunivým rytmem perkusí a kvílivými smyčci je to síla. Asi nejblíže to má k věcem jako WARDRUNA nebo HEILUNG, jak hudebně tak hlasovým projevem – žalostné vokály rozdělené mezi, mužské a ženské polohy včetně hrdelního zpěvu. SOWULO je vlastně jeden člověk a tím je Faber Horbach, multiinstrumentalista, skladatel a producent v jedné osobě. V žádném případě to není nováček, protože s tímto projektem SOWULO má na svém kontě již tři koncepční alba, každé je úplně jiné. V roce 2013 vydává „Alvenrad“, což byla instrumentální óda na svátky pohanského roku, v roce 2016 vychází „SOL“ což byla překomponovaná akustická verze debutu a v roce 2019 je to „MANN“ vyjádření čtyř ročních období prostřednictvím archetypů: král, milenec, válečník a kouzelník. Novinka „Wurdiz“ je starogermánské slovo znamenající Osud, proto je celé album pojato jako tanec mezi svobodnou vůlí a osudem. Je to nahrávka, která je posazena víc do meditace než do folku, ale má to své kouzlo a jistý „šmrnc“ na stranu druhou je poměrně okleštěné a v celku i podobné, to je daň oné koncepce.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 3/5
