LACRIMAS PROFUNDERE – How To Shroud Yourself With Night

Ten, kdo zná kapelu LACRIMAS PROFUNDERE musí uznat, že se jedná o jednu z nejúspěšnějších německých dark metalových kapel současnosti. Tato parta už v devadesátých letech rozdmýchávala plameny gothic/doom metalu, přičemž neváhala vstupovat do nejrůznějších hudebních spojení. Jejich raná díla ještě koketovala s hudebním pojetím doom metalu ve stylu MY DYING BRIDE, později sklouzla k rockovějšímu pojetí, kterým se prezentují TO DIE FOR , TYPE O NEGATIVE nebo HIM. Prostě po dobu své existence inovují svou muziku a posunují své hranice a meze vždy o kousek dál. Ne jinak je tomu na novince „How To Shroud Yourself With Night“. Nový materiál zní pořád temně a zlověstně, ale tentokráte i překvapivě, podílí se na tom hlavně zpěvák Julian Larr, ve kterém našla kapela velký talent. Julian je totiž schopen proplouvat se svým zpěvem nejrůznějšími polohami od čistého zpěvu, přes gotiku, ale místy se položí do blackového jěčáku („Wall of Gloom“), pravého HC křiku nebo téměř death metalového řevu (třeba v takové „To Disappear I n You“ znějí jako jemnější klon IN FLAMES, je to neskutečně svěží skladba s pořádným potenciálem). „Nebula“, chytlavý song, ve kterém spojí a střídá klidnou a doomovou polohu s křičeným projevem, jen poukazuje na svoji všestrannost a rozsah. „In A Lengthening Shadow“ je klasický gothic rockový song, kdy ve skladbě rezonuje vliv HIM. „The Curtain Of White Silence“ je intenzivní a naléhavý song, ve kterém se dark metal mísí s hardcore a post-rockem. Ze zpěvu cítíte bolest a naštvanost a do tohoto poměrně svižného kousku najednou problesknou tklivé tóny klavíru, které ještě více podtrhnou dramatičnost. „The Vastness of Infinite“ uvolněnější kousek s krásně melancholickým a melodickým zpěvem, vše založeno na silných kytarových partech – takové to spojení melodií a nálad. Nesmí chybět ani klasický song LP, využívající houpavý gotický styl a tím je „An Invisible Beginning“, naprostá klasika a výborný kousek. „How To Shroud Yourself With Night“ překonává samo sebe, s každým poslechem do sebe vstřebáte tísnivé pocity melancholie doprovázené doomovými riffy a truchlivými melodiemi. Je to čtyřicet minut skvěle šlapající muziky, svižné, optimistické a hlavně podmanivé.

MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4,9/5