To šli jednou dva „malej“ a „velkej“ a potkali se u Kolína a ten „velkej“ řekl: „Pojďte, pane, budeme si hrát“. Nebo to bylo jinak? Šli dva a potkali se v Belgi a řekli si budeme spolu hrát. Jedním byl Jochem Mouton (zpěv) jinak ENCHANTRESS a druhým David Vandewalle (all instruments) jinak SCHOCKER. Oba hledali nové výzvy a tak našli společnou řeč, spojili své hudební nápady a vletěli do studia tyto své vize zhmotnit. Tak vznikl projekt NEUROBLADE a EP „Desert Claw“, kterému předcházelo vypuštění tří singlů, které měli působit jako průzkum trhu. Rád hledám nové kapely, a proto jsem sáhl i po NEUROBLADE, klobouk dolů, toto je velmi povedená věc. Tito bardové (spíše David, který vše nahrál) inklinují k heavy a power metalu. Jejich muzika je čistá, přímočará, silně melodická, přitom si zachovává takovou patinu špinavého heavíku. NEUROBLADE se pohybuji někde ve vodách, kterým kralovali CRIMSON GLORY, jen ten sound trochu zaprášili a přitvrdili. Nahrávka zní dokonale, nechybí nádech pompéznosti, tvrdost, rychlost, skvělý vokál, prostě záběr cca 25minut, kdy po zádech zažíváte husinu a příjemné mravenčení. „Endless Slaughter“ se od úvodních tónů valí jako nekompromisní masa hutných kytarových riff, dunivé basy a intenzivních úderů bicích. Pokud nás tento song měl uzemnit tak se mu to podařilo. Následující „Avalon“ začíná jako epický song s něžným čistým hlasem a jemným kytarovým vyhráváním, vše trvá jen chvíli, potom se hrábne do strun a skladba graduje s postupným vyvoláváním a skandováním slova „Avalon“, skladba se pohybuje mezi pomalými a rychlejšími pasážemi, plně si vychutnáte šlapající dynamiku, chytlavý refrén a dominantní chorál. Další věcí je titulka „Desert Claw“, která ze začátku překvapí exotickými melodiemi (že by orient), potom se hrábne do strun, celkový sound přidá na hutnosti i agresivitě, vokální linka se posune do vypjatých fistulí, ale rovněž osciluje i v agresivních skřecích (podobně jako u JUDAS PRIEST). Další v pořadí je „The Darkness Of My Mind“, kterou otevírá pěkně agresivní křik posazený do svižného kytarového riffu, potom už jen klasický heavík s intenzivními sóly, je to takové to „domácí metalové běsněníčko“. Posledním skladbou tohoto EP ka je „Left Behind“, kdo čekal dojemnou rozlučku, je vedle, jak ta jedle, s touto skladbou přichází řádné zemětřesení, které trhá vše živé okolo. Drtivá věc na závěr, pozvánka k divokému „headbangingu“, neunávné tempo a energie. NEROBLADE zasluhuje pozornost, zasluhuje prostor, protože dělají skvělou muziku.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 4,6/5
