Tak a máme tady nové album švédských válečníků SABATON, kteří nás téměř pravidelně od roku 2005 zásobují svými alby, „Legends“ už má pořadové číslo 13. Tato parta si za dobu svého působení vydobyla status „war metal „, protože jejich zpěvák a zároveň ikona či maskot Joakim Brodén (maskáčové kalhoty, neprůstřelná vesta, sluneční brýle) se netajil tím, že se zajímá o válečné konflikty, které převáděl do tvorby kapely, lépe či méně zdařile. V každém případě jejich muzika byla vždy svižná, plná melodických sól, chytlavých melodií a zpěvných refrénů, mnohdy podpořena povedenými videoklipy. Ale „jak jde čas“ vše se okouká a oposlouchá a laťka kvality jednotlivých alb začala kolísat, fanouškové se začínají dělit na ty chorobné obdivovatele a na ty, kterým se tvář SABATON začíná vzdalovat. Ne jinak tomu bude i na novince „Legends“, jedni budou pět chvalozpěvy a druzí budou hanit a rýpat. Já někde mezi oběma proudy, neznám každé album dokonale, ale ani mě jejich tvorba úplně neminula, rád jsem si poslech svěží heavík, u kterého jsem si spokojeně popískával nakažlivé melodie. Proto zcela nezaujatě musím říct, že „Legends“ je dalším albem, které nezapře ochrannou známku SABATON. Pár změn najdeme už jen v tom, že náplní textů jsou tentokráte historické osobnosti jako Julius Caesar; Napoleon Bonaparte; Johanka z Arku; Vlad Napichovač a jim podobní. Další změnou, ale tu můžeme pozorovat už delší čas, kluci ubrali z rychlosti a dravosti a zaměřili se spíše na věci, které mohou hrát ve velkých arénách s účastí publika, silné melodie zůstali, ale jsou ve větší míře podkresleny sborovými zpěvy a pompézními klávesovými symfoniemi. Hlavní poznávací prvek je zpěv a ten zůstal bez pozměny, Joakim Brodén je prostě nezaměnitelný. SABATON byl vždy hlavně o melodiích a těch je tady spousta (je pravdou, že se mi v několika případech zdálo jako bych už tu kterou někde slyšel), ubylo jen těch monstr hitovek, které vás chytli na první poslech. Jsou zde skladby, které mají šťávu a šmrnc a skladby trochu slabší (ale v měřítku SABATON, co by jiní za ty slabší dali), ale to už tak chodí. Poslechem „Legends“ nic nepokazíte, ale já tentokrát zůstanu trochu při zemi, vyleštěný dokola se opakující power heavy u mě za „průměr“.
MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 2,5/5
