HOLY DRAGONS – Guardians Of Time – Part I (EP)

Lákavý obal (protože ten prodává), exotická lokace původu kapely, to stačilo k tomu, abych se jal této nahrávky. HOLY DRAGONS je kazachstánská kapela, jejíž počátek sahá až d roku 1992, kdy hráli ještě pod názvem AXECESS, nové jméno přijali až v roce 1995 a debutu „Dragon Steel“ se dočkali v roce 1997. Od té doby vydávají desky jednu za druhou, takže ke dnešnímu dni jich mají na kontě, včetně novinky, už dvacet jedna, plus tři EP, osmnáct singlů, dvě kompilace a čtyři dema, což dohromady činí úctyhodnou sbírku. HOLY DRAGONS od svých prvopočátků až do dnešní doby zůstali věrni klasickému heavy/power metalu, na kterém se výrazně podepsala NWOBHM, americký power metal let osmdesátých včetně toho německého. Což převedeno do řeči našinců znamená, že HOLY DRAGONS respektují staromódní kořeny žánru – množství melodií, rychlost, výrazné riffování, příkladem toho výše popsaného je hned úvodní „The Last Clockmaster“. Tato nahrávka by měla zaujmout hlavně fanoušky IRON MAIDEN, JUDAS PRIEST („So Real“ zdvojený vokál, přidává se i hrubší mužský), GAMMA RAY a RAGE. Mezi charakteristické prvky kapely patří jednoznačně osobitý hlas (žádné melodické linky, agresivní štěkot) zpěvačky Chris „Thora Thorheim“ Cain (mimo jiné i kytara a hlavně pilíř základní sestavy) a práce Jurgen „Stratomaniac“ Thunderson (kytara, basa, klávesy, hammondy, bicí a produkce, rovněž člen původní sestavy), později sestavu doplnili Ivan Manchenko – basa a Zabir Shamsutdinov – bicí. „Guardians Of Time – Part I“ se může pochlubit hned několika solidními melodickými hymnami, plných poutavých melodií („End of All Wars“ – pokus o procítěný vokál; „Oracle Protocol“). Jen si musíte zvyknout na určitou plochost nahrávky, zní tak nějak ořezaně a stroze. Drtivých spletenců kytar, se dočkáte v „Ivory Tower“ „Cyber Inquisitirs“ (tady je poměrně specifický vokál hozen do polohy „žiletka“ doslova drásá a řeže), ale některé skladby jako třeba „Eternal Light“ nebo v úvodu „The Earth“ jsou postaveny na jednoduché akustické kytaře („Oracle Protocol“ v závěru), nebo kytarovém sólu. „Guardians Of Time“ nepřekvapí, ale ani neurazí, dvanáct skladeb na ploše jedné hodiny je sice dost, ale není to žádné utrpení.

MARTIN BARTÁK, hodnotenie: 3/5